Milá Helen, je normální, že mé děťátko neleze po čtyřech?

„Milá rodino Harper, je normální, že moje miminko, kterému už je 9 měsíců, stále neleze po čtyřech? Když ji položím na bříško, začne plakat. Je tomu tak už od jejího narození. Jakmile ji položím na břicho, začne plakat a dá jasně najevo, že na břiše být nechce. Co mám dělat?“

Milá maminko,

pohybový vývoj dítěte probíhá podle určitého řádu a pravidelnosti.

Zatímco věk, ve kterém je určitá pohybová aktivita zvládnuta, se může u každého dítěte lišit (např. některé děti začnou chodit dříve a některé později), pořadí výskytu těchto dovedností je univerzální.

To znamená, že motorické dovednosti se u každého dítěte rozvíjejí ve stejném pořadí (např.všechny děti nejprve zvládnou zvednutí hlavy a trupu před tím, než se posadí; všechny děti zvládají sezení a následně chůzi atd.).

Jediná motorika, která není univerzální a nevyskytuje se u každého dítěte, je lezení. Ve skutečnosti asi 6 % dětí tuto fázi jednoduše vynechá a místo lezení používá jiné metody – převalování, ležení na břiše, dokonce i posunování se zadečkem (známé jako opičí lezení). Pokud tedy tvoje devítiměsíční děťátko stále neleze, není třeba se obávat ani jej k této motorické činnosti nutit.

Je možné, že se tato fáze brzy objeví (obvykle nastává mezi 7. a 9. měsícem) nebo ji prostě přeskočí. Důležité je však dbát na to, aby vývoj motoriky dítěte byl správný a odpovídající jeho věku.

To lze zjistit podrobným vyšetřením dětským lékařem. V tomto období je většinou důležité, aby dítě mohlo poznávat své okolí po svém a posilovalo tělo k chůzi.

Obecně platí, že v devátém měsíci by dítě mělo být schopné sedět zcela samostatně a bez opory. Je možné, že občas ztratí stabilitu, ale mělo by být schopné se vyrovnat pomocí rukou. V tomto věku také děti začínají používat nohy a kolena, dělat poskakující pohyby, což je přípravná činnost pro lezení a stavění a nakonec chůzi.